Logo regionálního portálu cernosicko.cz

Regionální zpravodajství

Trnovník akát není v přírodě blízkých lokalitách a ve volné krajině žádoucí

Jiřina Romová
dnes 8.9.2025

Ilustrační foto
Autor: Wikipedia.org

Historické kořeny akátu sahají do Střední a Severní Ameriky. Do Evropy, respektive Francie byl přivezen kolem roku 1640 botanikem Jeanem Robinem. Do českých zemí se dostal až na začátku 18. století. Používal se jako skvělá, vzhledná a vonící parková dřevina. Ostatně je tomu tak beze změny dodnes. Tehdejší oči zahradníků žasly nad jeho rychlým růstem, romantici pak nad malebností jeho pokřivených korun a cizokrajností.

Nepřipomíná vám to nápadně situaci jako s bolševníkem velkolepým? Během času zdomácněl a stal se běžnou součástí volné krajiny, zejména v nížinných oblastech. Z důvodu mnohaleté absence péče o krajinu došlo k jeho velké invazi. Velmi problematický je jeho výskyt v chráněných územích. Zasaženy jsou významné lesní i nelesní biotopy, především lokality stepních trávníků. Akát a mnoho dalších agresivních cizozemců mění lokality k obrazu svému, což je velká bolest naší krajiny.

Ve volné krajině je při masivním výskytu pohromou. Akátové lesíky je proto potřeba přeměnit na trvale udržitelnější porosty tvořené původními druhy – duby, habry, lípami, javory.

Trnovník akát je teplomilná dřevina, které nevadí tuhé zimy, ani dlouhé období sucha. Stanovištně není nijak náročný, ale nesnáší těžké a přemokřené půdy. Je výrazně světlomilný, nesnese dlouhodobý zástin.

Snadno obsazuje narušovaná místa, vyhovují mu opuštěné a zanedbané, nebo nepravidelně využívané plochy.

Pověstným trnem v oku je pro mnoho zasvěcených jeho velká invazivnost. Běžně zplaňuje a šíří se také kořenovými výmladky. Neošetřené výmladky dokáží během jednoho roku dorůst až do čtyř metrů.

Trnovník akát je pro naše rostliny velkým soupeřem, do svého rajonu nepustí mnoho jiných rostlin a často kolem sebe vytváří společenstva tvořená pouze jím. Akát se rychle šíří a potlačuje původní rostlinná a živočišná společenstva, což vede k poklesu biodiverzity.

Důležitou vlastností akátu je jeho kořenová výmladnost. Kořeny vylučují do prostředí alelopatické látky, které inhibují klíčení ostatních druhů rostlin. Akát se tak brání možné konkurenci. Stejnou vlastnost toxicity mají listy i kůra. Akátové porosty vážou vzdušný dusík a přeměňují ho na dusík přístupný rostlinám, které ho následně fixují v půdě.

Akát díky tomu kolem sebe vytváří velmi živné prostředí, čímž si vytváří podmínky pro svůj rychlý a houževnatý růst. Proto je to velmi rychle rostoucí dřevina. V důsledku toho mají trnovníky silně ochuzené druhové složení podrostu. Pod trnovníkem akátem se uchytí pouze nitrofilní, tedy dusík milující druhy (například vlaštovičník nebo kopřiva).

S výjimkou květů je celá rostlina jedovatá.

Odstranění akátu pouhým kácením je neúčinné, protože strom bohatě zmlazuje na pařezu, stejně jako z kořenů. V lokalitě Pivovárka jsme první skupinu akátů likvidovali před několika lety metodou vysokých pařezů, kdy se zmlazení na pařezech muselo několik let po sobě chemicky ošetřovat, dokud strom úplně nezašel. V posledních letech se nejvíce osvědčila metoda cílené aplikace herbicidu přímo do kmene stromů (injektáže) – navrtáním nebo po částečném stržení kůry.

Stromy postupně odumřou na stojato a druhým rokem se pak vytěží v mrtvém stavu. Tím se vyhneme tvorbě nepříjemných výmladků.

Na území našeho města budeme během září odstraňovat akáty ve vybraných lokalitách, které jsou přírodně hodnotné. Dokončíme odstranění akátů na Pivovárce (v souladu se schváleným Plánem péče), v Barokním areálu Skalka a na skalnatém pozemku u zámku.

Výskyt akátu na našem území budeme i nadále monitorovat, abychom zabránili jeho dalšímu rozšiřování.

 

Text byl převzat ze Zpravodaje Městečka pod Skalkou se souhlasem vydavatele. Titulek je redakční.

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.

Reklama