Rozhovor: Rockový houslista Jan Hrubý zve na koncert v Libčicích

Ilustrační foto
Autor: arto.to

Osmnáctého října vystoupí v libčické Kotelně Trio Michala Prokopa, jehož členem je také Jan Hrubý. Tento pravděpodobně nejznámější český rockový houslista a doslova žijící legenda českého rocku a blues je de facto naším sousedem, který má na Libčice rodinné vazby. Berte toto povídání jako pozvánku na výše zmíněnou akci.

Muzikantské geny máte po rodičích? Rodiče byli muzikální oba.

Táta se ale víc věnoval fotbalu, hrál i za Spartu. Sportu jsem se ostatně věnoval i já. Kopal jsem za Dobřichovice a závodně boxoval. V pražské Lucerně jsem vystupoval dřív jako boxer než jako muzikant.

Na konzervatoři jste studoval v uvolněné atmosféře 60. let. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Bylo to nádherné! Měl jsem skvělé spolužáky, třeba Radima Hladíka, ale i profesory. Všichni jsme byli kamarádi. Měli jsme přímo v budově školy kantýnu, kde se dalo koupit pivo i cigarety a nikdo se nás neptal, kolik nám je let… Zkoušet jsme chodili na záchody, protože budova měla málo zkušeben. Tam byla výborná akustika, ale byl o ně docela boj. Stávalo se, že v kabince už někdo byl, tak jsme smlouvali: „Jardo, pusť mě, já mám za chvíli přehrávky a nic neumím.“ „Tak jo, za tři cigára.“

Kdy a jak začala vaše spolupráce s Michalem Prokopem?

V roce 1984. Tehdy za mnou Michal přišel, že dává dohromady obnovené Framus Five, a zeptal se mě, jestli bych do toho nešel s ním. Řekl jsem, že jo, ale že mu tu kapelu trochu přeházím. Přivedl jsem nějaké nové lidi a ještě ten rok jsme natočili desku Kolej Yesterdy.

Ta deska měla tehdy opravdu velký úspěch.

Kromě titulního hitu obsahuje i skladbu Bitva o Karlův most. Kdesi jsem se dočetl, že je to v podstatě parafráze písničky Šafářův dvoreček.

Ano, je to tak. Jsou tam jenom obrácené fráze a dlouho si toho nikdo nevšiml.

Potom jsem ovšem zrovna někde u Karlova mostu potkal Janu Koubkovou a ta, hned jak mě uviděla, na celou Kampu zavolala: „Nazdar, Šafářův dvorečku!“

Framus Five nakonec stihly před revolucí vydat celkem tři desky…

Jenomže potom začal Michal Prokop dělat politiku a já najednou neměl s kým hrát.

Začal jsem s kamarádem Rudou Hálkem jezdit do Anglie, a když se k nám pak připojil Honza Kolář, vznikla kapela Kukulín, se kterou jsme pak nahráli několik desek.

Jak vypadá váš současný muzikantský život?

Poté co Michal Prokop skončil v politice, se Framus Five zase docela rozjel. Letos jsme vydali další desku, jmenuje se Ostraka a myslím, že se docela povedla. Jezdíme koncerty s velkou kapelou, ale i v malém triu, kde jsem já, Michal a kytarista Pavel Marcel.

V tomto triu vystoupíte i u nás v Libčicích. Náš rozhovor vzniká ve vašem bydlišti v Otvovicích, což je vlastně „přes kopec“. U nás v Libčicích jste někdy byl?

No jistě, bydlí tam moje dcera. Jezdí sice spíš ona za mnou než já za ní, ale Libčice pochopitelně znám. Viděl jsem i tu továrnu, kde budeme hrát. Jsem na to docela zvědavý.

Čím byste naše čtenáře nalákal, aby na váš koncert dorazili?

Můžu jim slíbit poctivou muziku. Za všechny ty roky jsme se snad trochu naučili hrát a pořád nás to baví. Myslím, že podle toho ty koncerty také vypadají. Bývají to zábavné večery.

Rozhovor byl převzat z Libčických novin se souhlasem vydavatele. Titulek je redakční.